Internet

3. Počítačové systémy a sítě

Získat informace o počítačových systémech a sítích, být schopen je využívat, rozvíjet a spravovat.

Internet = celosvětová síť = největší počítačová síť na světě = propojení počítačů po celém světě

Jak se lze připojit k internetu je popsáno v sekci Připojení k internetu na tomto webu.

Poskytovatel internetu = ISP = firma nabízející připojení k internetu

Poskytovatel internetu přidělí počítači ve své síti neveřejnou IP adresu a veřejnou IP adresu (více viz níže na této stránce).

Kompletní seznam poskytovatelů internetu je zde.

Více lze zjistit v sekci Připojení k internetu na tomto webu.

IP adresa = číselné označení počítače v internetu

Více se lze dozvědět na tomto webu v sekci Počítačová síť.

Neveřejná IP adresa = interní IP adresa = lokální IP adresa = soukromá IP adresa = IP adresa v rámci místní počítačové sítě (LAN)

Neveřejná IP adresa je přidělována počítačům pro fungování v místní síti (např. domácí, školní, firemní LAN).
Počítače mimo místní síť neveřejné adresy nevidí.

Každá počítačová síť má k dispozici svůj seznam IP adres, které může přidělovat (podobně každé město má své ulice a čísla domů).

Stejná IP adresa označuje v různých počítačových sítích různé počítače. Stejně jako adresa „Okružní 12“ označuje v různých městech různé domy.
Stejný počítač může mít přidělenou jednu IP adresu v rámci firemní počítačové sítě a jinou v rámci internetu.

Takže místní počítačová síť může používat vlastní neveřejné IP adresy a zároveň jednu společnou veřejnou IP adresu (viz níže na této stránce).

Veřejná IP adresa = IP adresa v rámci internetu = IP adresa, která se v rámci internetu vyskytuje jenom jednou

Každý počítač připojený k internetu vidí veřejné IP adresy.

Desítky či stovky domácností používají stejnou veřejnou IP adresu jako jejich poskytoval internetu. Proto to z vnějšku vypadá, že má poskytovatel internetu připojený pouze jeden počítač k internetu (více viz „NAT“ níže na této stránce).

Za měsíční poplatek si lze pronajmout vlastní veřejnou IP adresu. Takže přímo náš domácí počítač může být viditelný z internetu.

Zjištění veřejné IP adresy

Zjistit veřejnou IP adresu mého počítače lze zjistit více způsoby.

Například:

• mojeip.cz 

• myip.info

• spravawebovek.cz/tutorialy/moje-ip-adresa

• cs.wizcase.com/tools/whats-my-ip/

NAT = Network Address Translation = překlad síťových adres = překlad neveřejných adres na veřejnou adresu a naopak
Network masquerading = síťové maskování
Native address translation = nativní překlad adres

NAT umožňuje v místní počítačové síti (domácí, školní, firemní LAN) používat jiné IP adresy, než pro přístup k internetu.
NAT se zavedla kvůli vyčerpání IP adres IPv4 (viz sekce Internet (historie) na tomto webu).

Často se NAT používá pro přístup více počítačů do internetu přes jednu veřejnou IP adresu (viz výše a také „gateway“ v sekci Síťová zařízení na tomto webu).

Obrázek s názornou ukázkou je zde.

Doména = doménová adresa = internetová doména = textový název webového serveru = textový název zastupující IP adresu serveru
                                                                                        = adresa serveru, na kterém běží webová stránka = adresa webu

Webové stránky běží na serverech připojených k internetu. Místo IP adresy serveru s webovou stránkou můžeme zadat doménovou adresu (doménu).
Slova (domény) se nám lépe pamatují než čísla (IP adresy). Proto není nutné do internetového prohlížeče zadávat IP adresu.

Příklady:

• 77.75.77.222   --->   seznam.cz

• 142.251.37.99 --->   google.com

• 147.251.48.1   --->   fi.muni.cz

DNS = DNS server = doménový server = jmenný server = server překládající IP adresy na domény

DNS servery pomáhají s doménovými (internetovými) adresami. Fungují jako telefonní seznamy, ke každé IP adrese je přiřazena doménová adresa.

Do internetového prohlížeče zadáme internetovou (doménovou) adresu a náš počítač (tablet, mobil) se zeptá přes internet nejbližšího doménového serveru na IP adresu s webovou stránkou. Pokud to DNS server neví, zeptá se dalšího DNS serveru, který je v hierarchii nad ním.

Nejvýše postaveným DNS serverem v internetu je kořenový jmenný server (více na této webové stránce níže).

Kořenový jmenný server = nejvýše postavený DNS server v internetu = pomáhá, aby na internetu fungovaly internetové adresy v prohlížečích 

Pokud by kořenové servery nefungovaly, museli bychom používat v internetových prohlížečích přímo IP adresy.

Na světě je třináct kořenových serverů. Každý z nich má přidělené písmeno abecedy (A, B, C, ..., M).

Kvůli zabezpečení má každý kořenový server svoje identické zálohy (kopie).

Příklady:

• Kořenový server A - na světě je mnoho serverů, které se tváří jako kořenový server A (mají stejnou IP adresu jako kořenový server A)

• Kořenový server B - na světě je mnoho serverů, které se tváří jako kořenový server B (mají stejnou IP adresu jako kořenový server B)

Pro více informací si lze prohlédnout tyto obrázky (obrázek1, obrázek2).

Mapa kořenových server po celém světě je zde.